Cape Kidnappers
Tak jsme (konečně) zase jednou byli na výletě. V neděli jsme se rozhodli pokračovat tam, kde jsme dříve nepochodili, a sice na Cape Kindnappers. V některém z dřívějších článků našeho občasníku jsme psali, že nám minule plánovaný výlet překazil příliv. Nyní, již poučeni, jsme pečlivě nastudovali tabulky přílivů a odlivů pro nedělní den a vyrazili jsme. Aby se nám veseleji šlo, vytvořili jsme expedici s dalšími spolupracovníky. Expedice byla ryze česká, protože britská část kolektivu se rozhodla pro jiný výlet. Vyrazili jsme za odlivu – nebo jsme si to alespoň mysleli. Hned na prvním (z celkových osmnácti) kilometru totiž Pacifický oceán ukázal, kdo je na našem výletě pánem:) Ukázka to byla velmi názorná, protože hned čtyři pětiny expedice byly oblaženy velmi osvěžujícím privilegiem k chůzi v promáčených botech…Ale náladu a týmového ducha nám oceán vzít nedokázal! Cesta se celou dobu vinula po pláži a s přibývajícím časem a odlivem se stále rozšiřovala a cesta tak měnila charakter od nervozního přeskakování z kamenu na kámen a úprkem před blížícími se vlnami, po nádhernou procházku. Na mokré byty jsme si brzy zvykli a mohli se tak plně soustředit na okolní krásnou scenérii – a bylo se rozhodně na co koukat! Cesta vedla podél až sto metrů vysokých útesů, ty byly plné proláklin a jeskyní do kterých nás to velmi lákalo. Touhu a snahu po poznání neznámých končin však brzdila časová tíseň, která naopak poháněla naše promáčené boty kupředu. V tomto ročním období rezervovala paní příroda asi pět hodin v jednom kuse, ve kterých lze výlet na Cape podniknout (relativně) suchou nohou…Nutno dodat, že existují i jiné způsoby, jak se sem podívat. Jedním z nich je průjezd po soukromé cestě, která vede horem po okolních kopcích a pak je tu ještě možnost nechat se přivézt traktorem na vlečce. Na tyto alternativní způsoby dopravy jsme však ani nepomysleli, protože není nad to si to prošlápnout po vlastní ose, že?!:) Jak už jsme zmiňovali dříve, Cape Kindnappers není známý jen jako krásné místo, ale hlavně jako hnízdiště (údajně) nejpočetnějšího hejna terejů na světě. Terejů bylo k vidění opravdu hodně a nutno říct, že to jsou zajímaví tvorové. Žijí v párech a za život mají pouze jednoho partnera a pár pak hájí své hnízdo a společně sedí na vejci, dokud se z něj nevylíhne potomstvo, což trvá až 45 dní. Dnně stráví jeden z páru 15 hodin sháněním potravy, při této snaze nalétá i stovku kilometrů. Umí také dobře plavat, přičemž pod vodou dosáhne zdravý jedinec díky plovacím blánám rychlosti i 120 km/h. Co Terejům naopak vůbec nejde je přistávání…:) Když jsme viděli manévr přistávací poprvé, tak jsme se polekali…pak, když se to opakovalo jsme poznali, že se nejedná o nedopatření, nýbrž styl! Pták letí, najednou nastane klesání směrem do hejna sedících opeřenců a panické brzdění křídly. Celý manévr je dokončen ladným pádem přímo na zobák, kterým se následně dobržďuje:) Sledováním hejna by se dala strávit notná doba, ale my, poučeni z dopoledního neúspěšného testu nepromokavosti našich bot, jsme se vydali na cestu zpět. Výlet jsme dokončili před příchodem přílivu a tak jsme si mohli gratulovat ke krásně prožité neděli, která po šesti pracovních dnech přišla rozhodně vhod! Závěrem snad ještě historickou vsuvku. Vrtalo nám hlavou, proč toto krásné místo pojmenovali po nějakých únoscích a zjistili jsme, že těmi únosci byli Maoři, kteří 15. října 1769 unesli na toto místo člena posádky kapitána Cooka, který u břehů neznámé země zakotvil. Onen člen posádky byl navíc kapitánovým tlumočníkem. Možná to nebyl od Maorů až tak šťastný krok, možná právě při hledání tlumočníka kapitán Cook usoudil, že by tato nádherná zem stála za kolonizaci…ale to se už dnes nedozvíme:)
Co ale víme určitě je, že až se další týden plný jablek nachýlí ke konci, vyrazíme opět na někam výlet:)
Mějte se pěkně
Jirka a Květka
Komentáře
Přehled komentářů
Ahoj "Zikmunde a Hanzelko," jsem rád, že jsem se konečne dostal k vašim zápiskům. Hned zpočátku vás musím pochválit, pravidelně o sobě dáváte vědět a blog je velmi čtiví a poučný, taky plný humoru...zkrátka Jirka jak ho znám:) Takže až pojedu na Zéland tak přibalím žabky...kdybych chtěl vidět nějaký krásný kus přírody!Musím se omluvit, že jsem se dostal k webu až teď, ale tady je to nejčtenějších blog v ČR, kvůli přehlcování sítě muselo dojít ke zpoplatnění a 30 min. tu stojí 1200Kč., tak jsem se odhodlal až po výplatě:) No a nebo jsem taky měl moc práce...:)Budu se těšit na další vaše dobrodružství!Mějte se hezky, opatrujte se a pište!Tom
Díky za další díl...
(Eva*, 15. 3. 2012 20:02)Vaše líčení se neskutečně vylepšuje, čtení je opravdový zážitek, který mi otevírá další neznámé končiny. Fotky skvělé! Zdravím! :-)
to je lepší než státnice! :)))
(Jana, 15. 3. 2012 17:24)
Nazdárek,
já chci taky vidět tereje, jak ryjou nosem do země! :))) Máte moc hezký bydlení a fotky z výletů jsou krásný. Ještě udělejte alespoň krátkou reportáž z jabkového sadu, ať vidíme taky kde pracujete. :) Mějte se moc fajn a brzy zase npište. Pokaždé se moc těším na novinky. Pac a pucu. :)
Ostrava zdravi NZ jablka
(David, 15. 3. 2012 11:09)
Čuste, Cape Kidnappers nadherné místo, pěkné fotky. S tou prací fakt opatrně, slyšel jsem že jak někdo začne pořádně makat, tak mu to může i zůstat!!! :-)))
Mějte se, těším se na další příspěvek a fotky.
Věrní terejové
(Lény, 14. 3. 2012 13:27)Ach jo, proč jsem se nenarodila jako terej? Hubu už jsem si nabila kolikrát, takže styl brždění bych přežila :) Krásné čtení z mokrého výletu a nádherná fotodokumentace. Obrázky vašeho bydlení nám ukazují, že si žijete jako prasátka v žitě :) Moc vám to přeju, na fotkách vypadáte sťastně! Mějte se moc hezky a nesedřete se tam...raději brzy vyražte na další výlet!!!
Sláva našim cestovatelům!
(Chenďa, 17. 3. 2012 16:55)