Cimrmanův vnuk
Tak knedlo-zelo večer je za zdárně za námi, chutnalo moc, jen to české pivečko by bodlo. O českém, či jakémkoli jiném pivu, jsme si však mohli v posledních dnech nechat jen zdát, protože tady na konci světa v Malborough Sounds nemají obchod. Teda mají, jeden a ten je hodně speciální. Nachází se v malé rybářské vesničce French Pass, která leží u stejnojmenné úžiny. Když jsme se jej rozhodli navštívit poprvé, šli jsme pěšky. Než jsme vyšli, tak nás Roger ještě stačil upozornit, že tam mají fantastické zmrzliny. Po 6 km svižné chůze (ano, těšili jsme se) jsme však našli jen zavřený obchůdek, což jsme přičetli na vrub faktu, že je sobota. Po stejných 6 km cesty zpátky (již méně svižné chůze) jsme si řekli, že to příště zkusíme v týdnu. A když jsme se tam ve středu vydali (tentokráte už autem), našli jsme obchod ve stále stejně nepřívětivém stavu. Sen o zmrzlině se definitivně rozplynul. Když se nás po návratu Roger ptal jaká byla zmrzlina, odvětili jsme se smíchem, že vynikající! On se ale moc nesmál a tak bylo na čase převyprávět mu naše předchozí zmrzlinové pokusy. A tak jsme se dozvěděli pravdu. Ve French Pass totiž vede obchod potomek Járy Cimrmana. Český fenomén tu jistě neznají, ani nemusí, mají ho živě. Majitel obchodu je tu (French Pass má asi 15 stálých obyvatel) známý tím, že nemá rád lidi:) A nejen turisty jak by se mohlo zdát, ale ani místní. Nutno podotknout, že se pan majitel s celou věcí vyrovnal jednodušeji, než hostinský z Hospody na mýtince, protože se nemusel před návalem kupujících skrýt do hustých hvozdů, ale má prostě pořád zavřeno. Když už někdo zatouží po jednom z palety nemnoha produktů, musí obchod zezadu obejít a zaklepat na dveře pana prodavače a přesvědčit ho, ať jde prodávat:) Někdy to vyjde, někdy ne...No a tak jsme si museli na zmrzlinu, ale i pivo nechat zajít chuť. Přesto byl poslední týden asi nejlepším, který jsme tady ve Ngaio Bay zažili. Vyzkoušeli jsme si v praxi některé zásady organického zemědělství a taky jsme byli na rybách. Když jsme kdysi psali o tom, že houbaření je na Zélandu nuda, protože člověk najde houby všude, tak by se to dalo možná aplikovat taky na rybaření – jenže to se nudou nazvat nedá! Po pár neúspěšných pokusech z břehu moře to nevypadalo růžově, když jsme ale vyjeli na loďce na širé moře, začaly se dít věci! Sotva jsme spustili vlasec s návnadou na dno oceánu, hned to mohl zase člověk tahat zpátky nahoru:) Byl to opravdu velký zážitek si takhle zarybařit. Po necelé hodince chytání a pouštění ryb jsme si 12 vyvolených odvezli na břeh. Občas člověku až přecházel zrak, když tahal rybky z vody. Některé byly tak nádherné, že by je člověk nejradši pustil. Protože však byl po ruce zkušený rybář, tak zabránil tomuto způsobu myšlení a nutno přiznat, že když jsme je měli večer na talíři, neprotestovali jsme:) Dva dny taky tu pobýval sympatický americký pár středoškolských učitelů, a tak byly večerní diskuse zajímavější než kdy jindy. No a poslední dny byly asi vůbec nejlepší, protože jsme to tu měli celé jen pro sebe. Roger a Jude odjeli na svatbu přátel a my jsme kromě starosti o 5 psů neměli na práci nic:) Bylo to tady moc fajn a člověk by snadno dostal pocit, že se mu odsud ani nechce. Jenže času není nazbyt a nás čeká ještě spousta míst, která chceme vidět.
Vyhradili jsme si následující dva dny na pobyt v Nelsonu, který je prý moc fajn a co bude dál, to nevíme. Možná ještě týden WWOOFingu u známých Rogera a Jude, kteří tu byli minulý víkend na návštěvě a zdáli se fajn. Mají farmu poblíž města Motueka, která je už jen coby kamenem dohodil od Abel Tasman parku, kam bychom se moc rádi podívali.
No a taky nám tu včera začalo jaro, tak jsme zvědaví, v jakém světle se nám ukáže!
Mějte se pěkně
Jirka a Květka
Komentáře
Přehled komentářů
Ahoj Jiříčku a Květino, už se těším na jarní zprávy od vás, protože tady už pomalu začíná podzim. Léto uteklo jako nic a poslední dny pěkně propršely a pořádně se ochladilo. Snad ale má být ještě září pěkné a teplé. Tak uvidíme. Já se snad každopádně ještě letos v moři vykoupu, protože se se Sylvou a Evičkou chystáme na týden do světa. ;-D Mějte se fajn a pište, J.
u nás už skoro podzim :)
(Jana, 2. 9. 2012 13:55)