Dovolená je tu!
No a je to za námi! Poslední plachta byla smotána a motor traktoru tak na nějaký čas pro nás utichnul:) Tuto skutečnost kvitujeme s povděkem...poslední dny v práci už totiž byly, řekněme, náročné. Ráno mrazíky a třeba poslední den už se i týmová nálada držela na tomto pomyslném bodu. Tato situace byla zapříčiněna zejména tím, že jsme končili na několikrát. Alespoň zdánlivě. Nejprve nám v úterý odpoledne řekli, že je nečekaně konec, že nás musí nechat jít. Tuto jasnou informaci po chvíli přijel znepřesnit místní šéf přes najímání lidí, když nám sdělil, že má pro nás dopis s výpovědí, ale že by potřeboval, abychom udělali ještě nějakou práci pro manažera jménem Donald. Protože jsme si za těch 20 minut, kdy jsme disponovali informací o tom, že nám začínají prázdniny, nestihli ještě nic naplánovat, souhlasili jsme. Následně jsme ve středu velmi chvátali (deště nedbaje), abychom práci v jednom ze sadů stihli, protože jsme žili v domnění, že toto je ten onen poslední sad, kde motáme. Inu představa blížících se prázdnin byla po třech měsících mezi řádky jabloní více než lákavá! K večeru, když už bylo skoro hotovo, však Donald „přispěchal“ s informací, že to ještě není vše a že se zítra uvidíme. A viděli jsme se. V obřím sadu plném plachet od bláta a naopak bez tyčí, na které se mají plachty namotat. Donald vypadal, jako by v tomto sadu, jež je jeho hlavním a největším sadem, byl prvně. Myslím, že i kdyby jeho sad řídil jeho slavný jmenovec z kresleného světa, Kačer Donald, výsledek by byl lepší:) Náš Donald neuměl pořádně říct kolik plachet a tyčí je a kde, což nám na náladě nepřidalo. Ale pracovali jsme jak nejrychleji to šlo, až se nás místní maorský traktorista musel zeptat, jestli jsme placení podle toho, kolik toho smotáme. Jeho údiv (nikoliv obdiv), když zjistil, že to děláme za minimální mzdu, neznal mezí:) Ještě dvakrát jsme pak domněle skončili a opět začali, ale napotřetí už se to povedlo. Donald nepřišel s další jobovkou a my jsme tak mohli s klidem naskákat do auta a na traktor a jet předat zpět toto zelené vozítko tovární značky John Deer s vědomím, že už jej zítra nepoužijeme. Cestou domů jsme ještě náhodou potkali Todda, manažera, pro kterého budeme dělat ono prostříhávání jabloní, a potvrdili si s ním, že s námi počítá – pruning začne, až opadají listy, což nebude dříve, než na počátku června. A pak začaly prázdniny! Jaká úleva!:) Od čtvrtka jsme se pěkně zregenerovali, oslavili to a začali plánovat dovolenou. Počasí je slunečné, ale zatímco přes den se teplota přiblíží i ke dvacítce, noci a rána jsou mrazivá. A tak nevíme jak to bude s původní ideou spaní v autě:) Zkusíme jednu noc a pak když tak využijeme služeb některého z hostelů, kterých je všude plno. Jelikož nejsme na zimní turistiku nijak závratně vybavení a nijak závratně v tomto případě znamená téměř vůbec, zvolíme poznávání měst a nížin:) Dobrou zprávou pro rodiče a ostatní, co by se snad o nás na cestách báli je, že jsme našemu pojízdnému domovu pořídili čtyři zbrusu nové pneumatiky a tak bude cestování zase o poznání bezpečnější!:) První výlet je naplánován na zítra (ihned po ranní návštěvě pneuservisu:). Vydáme se na jih Severního ostrova směr hlavní město Wellington. Do tohoto nejjižněji položeného hlavního města světa však nepojedeme přímo, ale cestou ještě někde zastavíme a přespíme. Možností, kam se podívat je spousta a necháme na počasí a momentální náladě, kam zítra zavítáme. Jisté je jedno, na dovolenou už se moc těšíme a o jejím průběhu Vás dříve, či později spravíme!
Mějte se pěkně!
Jirka a Květka
PS: Děkujeme za všechny komentáře a Davide, krize není zažehnána, Marmite stále není k dostání:)
Komentáře
Přehled komentářů
Ahojky, doufám, že čas volna vám vlil novou sílu do žil a že jste připraveni čelit dalším pracovním nástrahám. (informace teď mám doplňované i z Těrlicka, hoezky si to s vámi prožíváme). Těším se na další reportáže. Držte se! :-)
Na NZ nejedu
(David, 23. 5. 2012 7:43)
Tak Marmite pořád není? Tak to tam jako nejedu, chtěl jsem, ale nejedu :-))).
Pořádně si užijte volno !! ČUS
Hezké prázdniny
(Eva*, 26. 5. 2012 9:17)