Koupě auta a doprava obecně
Protože jsme se v minulých dnech stali plně motorizovanými, rádi bychom se s Vámi podělili o zážitky, které k tomuto kroku vedly. Celá akce začala už v ČR, odkud jsme každodenně studovali nabídku aut na baťůřkářských serverech. Pokud existuje celá řada věcí, které na Novém Zélandu fungují jednodušeji a lépe než v ČR, tak veřejná doprava do této řady rozhodně nepatří. Kdo někdy nadával, že musí dlouho čekat v Praze na tramvaj, tak tady by se jejího příjezdu rozhodně nedočkal, o metru ani nemluvě Veřejná doprava je zde težkopádná a velmi drahá (měsíční tramvajenka přijde bratru na 200 doláčů, což rozhodně není málo, když uvážíme, že tu těch autobusových a vlakových linek příliš není. I proto (a taky proto, že je to tady díky rozlehlosti Aucklandu všechno příliš daleko) je neefektivnějším dopravním prostředkem právě auto.
Ale zpět k tématu. Jak už bylo napsáno, měli jsme nastudovány nabídky místních prodejců, resp. prodejců obecně, protože valnou část z nich tvoří právě lidi, co přijeli na Zéland cestovat a když se přiblíží termín jejich odjezdu, tak chtějí auto výhodně prodat. A tady mnohdy nastává kámen úrazu, protože takové auto nemusí být v úplně nejlepší kondici. Inu ne každý, kdo si kupuje auto s vidinou toho, že ho za rok (nebo méně) prodá a odletí zpět do vlasti, bude do auta investovat více, než je NEZBYTNĚ nutné. S přihlédnutím k našim odborným znalostem problematiky kondice aut, která začíná a končí někde v úrovni bezvadně stírajících stěračů a zněle troubícího klaksonu , jsme nechtěli nechat o výběru auta rozhodnout intuici. A tu jsme objevili na internetu docela dost kladných referencí na jistého Čecha, který má v Aucklandu autodílnu a mnoho lidí si od něj auto buď nechalo před koupí prohlédnout, nebo s ním řešili problém, když už auto od někoho koupili (těch nebylo málo) a nebo si koupili auto přímo od něj. Pánovi jsme tedy zavolali a domluvili jsme si schůzku. Po zvážení všech pro a proti a po shlédnutí pánovy flotily jsme měli jasno. Koupili jsme si Toyotu Estimu, r. v. 1998 stříbrné barvy. Těchto auto jezdí po Zélandu opravdu hodně, přičemž většina z nich je předělaná na tzv. camper van. Tato úprava spočívá v deinstalaci 6 z celkových 8 sedadel a instalaci dřevěné desky s matrací. Takovýto vůz je pak ideálně prodejný cestovatelům, ale to je tak vše. Vzhledem k tomu, že náš model ještě nebyl campervanem, nýbrž zcela sériovým rodinným vozem, rozhodli jsme se prozatím s úpravou na lůžkový vůz posečkat. Vzhledem k dobrému stavu vozidla (řečeno s velkou mírou pokory - zatím jsme ujeli pouze cca 700 km - ale žádná zrada se neprojevila a auto šlape jak hodinky) a na místní poměry nízkému počtu najetých kilometrů by mohlo autíčko následně být auto zajímavé i pro místní Kiwíky.
Zajímavostí točících se kolem místních zvyklostí prodeje aut je hned několik: Tou největší je asi platnost ústní dohody a minimum formalit obecně. Žádné dlouhé smlouvy, přepisování techničáků, výměny značek, evidenční kontroly apod. Po tom, co jsme si auto prověřili – jednoduše na internetu je vidět jeho historie – počet majitelů, graf ujetých km apod., jsme auto koupili – resp. provedli příkaz k úhradě (byla sobota, peníze tedy mohly odejít nejdříve v pondělí), pak jsme zajeli na poštu a vyplnili dva formuláře – jeden je přepis vozidla, druhý něco jako naše silniční daň. A TO JE VŠE. Mohli jsme vyjet na náš první auto výlet.
Komentáře
Přehled komentářů
ahoj, nemate kontakt na cecha co vam dohodil auto? Popripade jmeno..
Diky!
Mobilní zélanďani:)
(Lény, 10. 2. 2012 10:17)
Vše zvládáte levou zadní a to je paráda! Přeji hodně šťastných kilometrů bez nehody :) Myslím na vás, a stýská se mi:(
Mějte se krásně a oparujte se!!!
Chce to fotky!!
(Hoondaa, 10. 2. 2012 0:19)Pridejte prosim fotky!!! :))) a gratulace k ulovku
kontakt
(Luda, 28. 8. 2013 12:52)